This is alternative content.

 

 

Historie

                          S O K O L  P o ř í č í  1912     X   SOKOL B o r š o v  n/Vlt.   2012

Jsou použity zápisky sestry Vlasty Hromádkové/bývalé starostky/in memoriam k 65 výročí založení jednoty a zápisky z projevu současné starostky sestry Ing. Mirky Zavoralové ke 100 výročí založení jednoty

Prudký rozmach národního života v českých zemích v II. polovině 19 století vytvořil příznivé podmínky pro rozvoj všech forem společenského života. Byly zakládány spolky všemožného druhu a spolu s tím vznikaly i počátky tělovýchovy. První počin na tomto poli znamenalo založení Sokola v Praze a to 16.února 1862 z iniciativy dr. Miroslava Tyrše. Tohoto dne byla svolána v Praze ustavující valná hromada spolku Tělocvičné jednoty Pražské.Spolek se brzy přejmenoval na Sokol pražský/ jako projev sympatií českého národa k osvobozeneckému boji Jihoslovanů. Název Sokol zvítězil také proto,neboť Sokol v letu vyjadřuje symbol síly a odvahy,bystrosti a hlavně svobody.

I my zde na štítě máme symbolického Sokola,sokola se smaragdovým okem,který je symbolem egyptského boha Hora - nebeským sokolem,jehož křídla se rozpínají nad celou zemí a chrání ji před chaosem ,jako vzpomínku na původní výzdobu průčelí,která byla během generální opravy zničena a štít dostal jednoduchý trojúhelný tvar,tak jak ho vidíte dnes . 

Pravé oko/nebo-li sluneční/obětoval Hor pro záchranu svého otce Usira a proto pravé zrdcadlo na štítě představuje to dobré v nás,co přinášíme v životě jako oběť pro štěstí své a svých spoluobčanů-je to naše sluneční část.Levé zrdcadlo na štítě/levé,měsíční oko boha Hora/,odráží naší druhou tvář,naše stinné stránky a nabízí nám možnost je během života zpracovat - naše měsíční část.A tak symbolika starého Egypta přináší své poslání i do naší tak chaotické doby - sokol tak zůstává nejem symbolem volného pohybu ale i vnitřního přerodu člověka na cestě jeho vývoje.

Právě tak se stala součástí sokolského kroje červená Garibaldiovská košile,jež vyjadřovala sympatie s italskými bojovníky za svobodu.

U zrodu Sokola stála řada představitelů české politiky a kultury.Proto v historických análech,mimo zakladatelů-profesora dějin a umění Dr.Miroslava Tyrše a podnikatele Jindřicha Fugnera,vystupují bratři Grégrovi,kníže Thorn-Taxis,Náprstek,Mánes,Purkyně,Světlá,členem Sokola byl i náš první president TG Masaryk a i Edvard Beneš.

Z nadšení, které zavládlo po slavném všesokolském sletu v roce 1912, vznikla v obci Poříčí myšlenka založit tělovýchovnou jednotu. Od myšlenky nebylo daleko k činu. A tak již v roce 1912 dochází k ustanovení tělovýchovné jednoty Sokol v Poříčí.

 Mezi prvními,kdo se do Sokola Poříčí přihlásili byli:Dr.Kopáč František-doktor práv Praha od 29.9.1912,Cihlář Tomáš,strojník ve Březí -od 15.1.1913,Kubala Václav-rolník ve Vrábči,Matlová Emilie,Pešek Josef st.ze Březí,Metelka Václav-pekař z Boršova,Hetzlová Marie,Větrovský Josef-kovář,Hrdinová Marie-hostinská v Poříčí .

Od roku 1919 byl členem naší jednoty také Dr.Ing. Miroslav Zátka a od Roku 1920 Oldřich Zátka.

V té době mělo Poříčí 32 domů s přibližně 300 obyvateli,Boršov měl 41 domů s 300 obyvateli.

Sokolové se scházeli v hostinci "U Hrdinů",kde cvičili,hráli divadlo a pořádali věneček,šibřinky apod.

Prvním starostou byl Tomáš Matl, správce fy Monopol ve Březí, který v této funkci setrvává do roku 1918.

 

Druhým starostou byl zvolen František Vančura, stárek mlýnů ve Březí, který tuto funkci zastával do roku 1925. Dalšími starosty byli František Fiktus, Bohuslav Černý, Jan Cígler a Josef Kousal.

 

Již v roce 1913 v samých začátcích života jednoty byl osmičlenný cvičitelský sbor mužů a 15členný cvičitelský sbor žen. Dokazuje to veliké nadšení pro myšlenku určenou heslem" Ve zdravém těle, zdraví duch".

 

Prvním náčelníkem jednoty byl Josef Vančura a náčelnicí Marie Vančurová. Dalším náčelníkem pak Viktor Černý, Karel Wolfl, Jan Cígler. Ženské složky vedla náčelnice Blanka Thierová, Marie Matlová, Kateřina Černá, Krista Cíglerová.

 

Budova sokolovny byla vybudována svépomocí z vlastních finančních prostředků a darů v letech 1921/22 nákladem 120.000,-Kč,stavební místo věnoval člen jednoty statkář Stanislav Dobiáš.Budova Sokolovny měla tehdy čp.54 byla otevřena veřejným cvičením v roce 1922 za účasti tělovýchovných jednot I.okrsku a závodního družstva Sokola České Budějovice.

V roce 1922 byla zahrada Sokolovny osázena lípami a javory,jasany vysadili v roce 1937.Tyto nádherné stromy se konečně  v letošním jubilejním roce dočkaly asanačního řezu,za což děkujeme Obci Boršov nad Vltavou.

Vybavení naší sokolovny bylo v té době velmi  slušné, protože do naší jednoty byli zváni vynikající závodníci, členové olympijského družstva, jako byl Bedřich Šupčík zlatý medailista z LOH v roce 1924 v Paříži, kde získal zlato ve šplhu, Petráček, Kolinger, Větrovská. Byli pro naší jednotu vzorem a příkladem.

 

Největšího rozkvětu dosáhla naše jednota pod vedením nejdříve jako náčelníka později jako starosty Jana Cíglera,který do Poříčí přišel v roce 1924 a stal se též i náčelníkem I.okrsku a pak i I. místonáčelníkem župy Husovy. Jeho žena Krista vedla ženské složky. V naší jednotě nebylo kvalitní jen cvičení na nářadí, rozvíjelo se lyžování, odbíjená, stolní tenis. Důležitý byl i divadelní s loutkoherecký soubor. Z této doby máme spousty cen, putovních cen a ocenění. 

Nadšená práce vyvrcholila v roce 1938 všesokolským sletem, který však byl již labutí písní sokolské činnosti naší tělovýchovné jednoty v Poříčí. Do Prahy odjíždělo 41 cvičících. 

Dne 12. 6. 1938 se tělovýchovná jednota Sokol v Poříčí veřejným cvičením rozloučila se svou bohatou a prospěšnou činností, neboť přišla mobilizace, okupace a útlak. 4. 2. 1940 byl Jan Cígler zatčen gestapem a po válce se vrátil se silně podlomeným zdravím. Nicméně se zase vrhl do práce v Sokole, 11. 8. 1946 vedl první veřejné vystoupení Sokola a 15 člennou brigádu na chmel do Steklíku u Žatce. Vedl dorostence na župní závody v gymnastice a také sám pomáhal ve sboru rozhodčích.Za svou odbojovou činnost byl vyznamenán presidentem republiky:Československým válečným křížem,Medailí za zásluhy I.stupně,Medailí za zásluhy v boji proti fašismu.

Se zákazem činnosti se nechtělo smířit družstvo odbíjené a přišlo na nápad,jak ve své činnosti pokračovat.Na tepláky si našili vyšívané kačery a pod názvem "Kačeráci" vystupovali po celou dobu války a tím vlastně ilegálně pokračovali v činnosti Sokola.Na turnaje jezdili na kolech,hráli ve Zl.Koruně,K.ˇUjezdě,Křemži,Velešíně,Čakově,Brlohu,Rožnově a na dalších místech.

Družstvo Kačeráků:Maxmilián Bláha,Jan a Ladislav Borovkovi,Václav Beneš,František Hála,Jaroslav Krba,Josef Klíma,Josef Leeb,Miloslav NováK a Vojtěch Šesták. Vynikajícími smečaři byli zejména Vašek Beneš,Vojta Šesták a Pepík Klíma.

Činnost Sokola byla obnovena 1.7.1945 valnou hromadou za účasti 50 členů Sokola a do jeho čela byl zvolen šestý v pořadí Josef Kousal,který v této funkci setrval do roku 1947.

Sokol Poříčí měl k 1.7.1945 celkem 106 členů,z toho 71 mužů,30 žen a 5 vojínů.V roce 1948 to bylo 204 členů z toho 157 mužů a 47 žen.

Obec Boršov měl 448 obyvatel v 88 domech,Březí -115 obyvatel ve 29 domech,Poříčí -554 obyvatel v 84 domech a Včelná- 1080 obyvatel v 228 domech.

 

V roce 1948 pod vedením náčelníka Karla Wolfla a náčelnice Kateřiny Černé odjíždí z malé tělovýchovné jednoty Sokol v Poříčí cvičit na Strahov 52 cvičenců, kteří reprezentovali skladbu mužů,žen, dorostu i žáků.Na 11. sletě vystupovalo 585 tisíc cvičenců,diváků bylo okolo 2 milionů

 

Tento rok byl mezníkem mezi dvěma politickými světy, před rokem 1948 a po roce 1948.7.12.1948 se uskutečnilo předání funkcí a majetku do rukou zvoleného akčního výboru , předsedou/ne starostou/ stává Karel Wolfl ml., náčelníkem Antonín Tomek a náčelnicí Vlasta Hromádková. Název jednoty je již Boršov nad Vltavou. Přichází na řadu sjednocená tělovýchova pod názvem ZRTV a  ČSTV, ne slety ale spartakiády. Život se nezastavil a tak i naše jednota šla dál ve šlépějích již dříve narozených. A šla dobře.

 Než se pustíme do historie trochu novější,nesmíme zapomenout na další aktivity Sokola,především pak na divadelní odbor jednoty.Zakladatelem a prvním režisérem byl Karel Doubek,hrálo se nejen doma ale soubor zajížděl i do K.Újezda,Křemže apod.Z repertoáru připomeňme Lucernu,Zborovští,Most nejkrásnější,Lékař lidumil,Naši furianti,,Slovo dělá muže a další.Výtěžky z divadelních představení byly jedním z hlavních příjmů Sokola. Např. výtěžek z představení Svatoň a Milena,který byl sehrán dorostem,činil 3.170 korun.

Velkou práci odvedl i odbor loutkový. Pod vedením Františka Hetzla a později Karla Volfla ml. se sokolovna hemžila těmi nejmenšími každou neděli.

Obě tyto divadla zaujímala přední místo v kulturním životě obce. Jejich úsilí skončilo přestavbou sokolovny,kdy bylo zrušeno podium.

V roce 1941 ještě za války byl založen oddíl ledního hokeje,který měl dobrou sportovní úroveň.Své zápasy odehrávali na řece Vltavě mezi mosty.To ještě byl zachovalý jez pod železničním mostem a řeka zamrzala až k jezu ve Březí.V roce 1957 dostává jednota místo pro vybudování hokejového kluziště u rybníčku/zámečku/,hlavně pro to,že řeka již nezamrzala.Vedoucím hokejového oddílu byl Jaromír Volfl,který zde odvedl velký kus práceJe velká škoda,že povětrnostní podmínky nedovolovaly udržovat led na hřišti a oddíl se v roce 1966 rozpadl.

Dalším oddílem,který byl založen ještě před válkou a to v roce 1933 byl fotbal pod značkou SK Boršov.Na pronajatých pozemcích u silnice od rolníků Fr. Filisteina a Vojtěch Herala bylo zřízeno fotbalové hřiště.Dne 4.a 5.června 1933 se konala velká slavnost k otevření hřiště. Avšak na podzim roku 1936 se SK dobrovolně rozešel a z hřiště se stalo zase pole.Fotbalový oddíl byl znovu ustanoven v roce 1962 a tak oslavuje 50 let svého založení.Oddíl kopané z řad Sokola vystoupil 1.7.2011

Na první spartakiádě naše jednota necvičila. Ať již byly důvody jakékoli, na ostatních již jsme vždy cvičili. A tak je tomu doposud, ve sletovém roce 2012 nás odjíždí do Prahy 9 zacvičit si skladbu "Česká suita". 

V roce 1969 a 1972 byla provedena rekonstrukce budovy sokolovny do dnešní podoby,nákladem 620 tis.Kč, z toho ČSTV dává 90 tis.Vybavení tělocvičným nářadím/4 ks žíněnky,kůň a švédská bedna/ stálo 100 tis. Kč.Byly přistavěny šatny,sociály a byt správce. Jeviště a galerie bylo odstraněno. Po mnoha stránkách dnešnímu dění nevyhovuje, ale snažíme se ji udržet v provozuschopném stavu, hlavně díky podpoře Obecního úřadu v Boršově nad Vltavou a ostatních sponzorů. V roce 2002 nákladem 250 tis. Kč byla opravena střecha, v roce 2008 oprava sociálního zázemí sokolovny a předělání šaten a malé těocvičny pro oddíl karate a jogy.Postupně vyměňujeme okna a dveře, abychom mohli sokolovně dát nový kabát.A to se nám podařilo v roce 2011.Venkovní hřiště bylo nově oploceno,byt a sociály zatepleny.

 Od roku 1972, kdy se stala náčelnicí Mirka Zavoralová, byla vedena kronika odboru všestrannosti. Pro vážné zájemce je k nahlédnutí v sokolovně. Dnes již kroniku má na starosti další generace mladších cvičitelek a to Orlovská Eliška.

Od roku 1966 -1972 - byl výrazný pokles členstva v naší jednotě. Bylo to zapříčiněno hlavně politickým děním v našem státě a pak připravovanou rekonstrukcí sokolovny.To dokumentuje i statistika členek jednoty v roce 1966 - 8 členek/Černá Kateřina,Dvořáková Marie,Hrdinová Marie,Hromádková Vlasta,Metelková Marie,Nejedlá Jiřina,Pamětická Božena,v roce 1967 -68- 6 žen,v roce 1971-72 - 4 ženy.

V září 1972 dochází k znovuzaložení oddílu ZRTV-cvičení ml. a st.žákyň,kterého se ujímají spolu s náčelnicí Mirkou Zavoralovou také Vlasta Hromádková,Jarka Kadlecová a Lída Tušlová.

V roce 1972 byl počet členů Sokola následující:4 ženy,46 mužů a 22 žáků/fotbalisti/-celkem 72.V roce 1973 se situace rapidně změnila- celkem 119 členů,z toho 21 žen,28 žaček a 5 dorostenek.

26.4.1973 se stala členkou výboru  jako jediná žena mezi 10 muži - náčelnice Sokola Mirka Zavoralová.Tento poměr/hodně mužů ,málo žen / se během let změnil,dnes je tomu naopak.

V roce 1977 jsme společně oslavili 65 let  a v roce 1982- 70 let založení jednoty. Byly to krásné chvíle prožité ještě s pamětníky zakládajícími jednotu . Bohužel dnes již nikdo z nich nežije.Nejstarší člen naší jednoty bratr Rudolf Špiroch nás opustil v listopadu roku 2011 v 98 letech.

Z  bohaté činnosti Sokola po roce 1972 stojí za zmínku rok 1980,kdy jsme společně se ZŠ pořádali malou spartakiádu zde v Boršově na hřišti u rybníčku,kde vystoupily v 5 skladbách nejmladší žactvo,ml.žáci a ml.žákyně,st.žákyně a ženy. Velkou zásluhu na tom měla paní ředitelka Hermína Malátová,neboť škola nacvičila 3 skladby.

Naše úsilí během těch 40 let bylo vedeno tak,aby všichni kdo přijdou do Sokolovny si pěkně protáhli tělo ve smyslu sokolského hesla "Tužme se" a "Ve zdravém těle zdravý duch" a také se naladili na klid a harmonii,které z tohoto místa na všechny působí dodnes.

Cvičení jsme vždy přizpůsobovali věkovým kategoriím a vyspělosti cvičenců ale takové cvičení,jako předváděli na nářadí naši předkové,to už asi naše Sokolovna nezažije ... i když naše dvě cvičitelky Bára Machová a Kája Šafková na dvojboji v roce 2012 zacvičily taková prostná,za které by se nemusely stydět ani naše předchůdkyně. A cvičení bratra Trnky ze Sokola Čtyři Dvory na kruzích - myslíme, že náčelník Jan Cígler by byl spokojen.

Naše Sokolovna je krásná,zasazená mezi stromy tyčící se nad silnicí. Svým předkům vděčíme za to,že ji máme. Postavili ji z darů a vlastního potu.Je naší povinnstí se o ni dobře starat. Tak to činili všichni před námi, tak to činíme my a doufáme, že to budou činit i Ti,co přijdou po nás.

 

S T A R O S T O V É   T.J.S O K O L A  P o ř í č í


Tomáš  MATL                      1912  -  1918                7 let

František VANČURA              1919  -  1925                7 let

Ladislav VANČURA                1926  -  1928                3 roky

František FIKTUS

Bohuslav ČERNÝ        

Josef KOUSAL                      1945  -  1947                3 roky


S T A R O S T O V É   a  P ř e d s e d o v é  T.J.Sokola Boršov nad Vltavou


Karel WOlfl st.                      1948  -  1961               13 let

Antonín PAMĚTICKÝ               1962  -1968                  7 let

Jaromír VOLFL                       1969  -1975                  7 let

Vlasta HROMÁDKOVÁ              1976  -1989                 14 let 

Vlasta HROMÁDKOVÁ               1990  -1993                  4 roky

Jiří ZAVORAL                           1994  - 2006                13 let

Ing.Miroslava ZAVORALOVÁ       2007 stále

 

 
Copyright © 2011 TJ Sokol SOKOL Nad Vltavou